Když jsem loni odjížděl z amsterdamského letiště, už tenkrát mi bylo jasné že se na toto místo musím vrátit. A uběhl rok a pár dní k tomu a já znova stál na terase a obdivoval vzdušné koráby mnoha typů a společností o kterých se nám může zatím bohužel v Praze jen zdát.
Tento výlet se měl původně konat někdy jindy a někam jinam. Můj kamarád Pavel přišel s tím že má tip na perfektní museum u Mnichova a že by jsme tam mohli protáhnout po německejch dálnicích jeho Tatru 613. Zapojil jsem google a začal hledat ...
Myslím že většině leteckejch fandů jméno Madurodam neřekne vůbec nic. Tak abych to přiblížil tento zábavný "parčík" možná i "parčíček" se nachází v Holandsku v Haagu a založil ho tam již v roce 1952 jistý pan Maduro a jeho žena. Vlastně je to zmenšenina nejznámějších a pro Nizozemí typických staveb v měřítku 1:25.....
Probudilo mě prolétávající letadlo…. ne že by to bylo něco divného, jsem na hluk leteckých motorů zvyklý, ale první zamžourání mě dostalo do reality. Nejsem doma v posteli, ale za volantem cizího auta, v osmém patře nadzemních garáží P3 na letišti Cologne/Bonn, je sedm hodin ráno a skrz ještě zalepené oči pozoruji cvrkot na letišti.....
Do Amsterdamu, potažmo do Nizozemí jsem se chtěl podívat už dávno. Tato země mě byla vždy sympatická , rovinatá krajina s větrnými mlýny, pole tulipánů, velké house-partyes, cofeeshopy, grachty, sýry, herinci a moderní architektura a usměvaví lidé, dělají s této země něco neopakovatelného. Tento web se však zabývá převážně letectvím a tak si zážitky z nočního Amsterdamu nechám pro sebe, a vypíchnu jeden důležitý den , kdy jsme se jeli podívat na , dle průvodce městem, třetí největší letiště v Evropě , Schiphol.
Tento výlet pro mě znamenal hned několik procitnutí do reality. Ač to byl výlet veskrze věnovaný letadlům absolvoval jsem ho vlakem. Prvním šokem pro mě bylo, že si nedokážu koupit jízdenku.